Sice jsou to „jen“ tepláky, ale konečně pořádně vymazlené. Požadavek Vik byl hlavně s kapsami a kdyby byly i s vázáním, byly by prý naprosto dokonalé. Zadání nakonec splněno do puntíku…
Děti
Anděl…
Když se ve školce v šatně jen tak jakoby náhodou dozvíte, že zítra má každý přijít v mikulášském kostýmu a na jeho tvorbu včetně nákupu látek máte zhruba tři hodiny času, dopadne to asi takhle…
Zlatá látka na andělskou sukni (která na nás v Prioru čekala pravděpodobně od éry Diskopříběhů) se sice zdála být ideální, ale šití z ní vyžadovalo andělskou trpělivost. Do ušití bílého trička jsem se nutila už delší dobu, tak teď jsem prostě musela. Aby nebylo úplně obyčejné, předek jsem střihla do sedla a nařasila. Čelenku jsme společně s Viki vytvořily z kousku lemovací gumy a našívací zlaté hvězdy. Ve finále to k radosti stačilo…uff 🙂
Lehce mimo(ň)…
Tričkům s filmovými motivy se nám k mé radosti celkem úspěšně dařilo odolávat. Nebyla vyžadována a já se tetelila blahem. Ustáli jsme takové kalibry jako jsou Barbie, Locika, Rebelka a dokonce i Elsu s Annou. Všechno šlo stranou. Než přišli MIMONI. Teď už není cesty zpět a jsme v tom taky. A vzhledem k tomu, jakou rychlostí byl tenhle úplet rozebraný, nejsme rozhodně sami… 🙂
